Jak vypadá
Klobouk mívá průměr 3–6 cm. Barva je citronově až zlatožlutá a povrch slizký.
Lupeny jsou poměrně řídké, bělavé až nažloutlé a mírně sbíhají na třeň. Třeň bývá vysoký 3–8 cm, světlý, dole nažloutlý a rovněž slizký. Mladé plodnice mohou mít slizovité zbytky vela.
Dužnina je světlá, bílá až nažloutlá. Vůně ani chuť nejsou výrazné. Výtrusný prach je bílý.
(Zdroj: Česká mykologická společnost – šťavnatka modřínová)
Kde a kdy roste
Podle českého Myko atlasu je nejhojnější v říjnu a listopadu, často ve skupinách a vždy ve vazbě na modříny. Neomezuje se na souvislý les: může vyrůst také v trávě a mechu městského parku, pokud je poblíž modřín.
(Zdroj: Česká mykologická společnost – výskyt)
Dlouhodobější výzkum v národním parku Berchtesgaden zaznamenal druh už od poloviny září, v nadmořských výškách 650–1730 metrů. Konkrétní doba výskytu se tedy může lišit podle oblasti a podmínek. České říjnové a listopadové maximum není celosvětovým kalendářním pravidlem.
(Zdroj: Schmid-Heckel, Zur Kenntnis der Pilze in den Nördlichen Kalkalpen, 1985)
Proč záleží právě na modřínu
Vazba na modřín není jen náhodná shoda míst, kde nacházíme plodnice. Šťavnatka modřínová patří mezi ektomykorhizní houby a její podhoubí souvisí s kořeny stromového partnera. Alpská monografie ji výslovně řadí k obligátním mykorhizním průvodcům modřínu.
(Zdroj: Schmid-Heckel – mykorhizní průvodci modřínu)
Plodnice, kterou vidíme nad zemí, je jen rozmnožovací část organismu. Pro porozumění jeho životu jsou důležité i neviditelné vztahy s kořeny. Ektomykorhizní způsob života a hostitelské preference patří k zásadním ekologickým vlastnostem rodu Hygrophorus.
Z toho plyne i praktická interpretační zásada: houba rostoucí v trávníku nemusí být rozkladačem trávy. Pokud patří k mykorhiznímu druhu, její podhoubí může být spojeno s kořeny nedalekého stromu.
(Zdroj: Lodge a kol., fylogeneze a ekologie Hygrophoraceae, 2014)
Od alpských modřínů k evropským parkům
Schmid-Heckel uvádí konkrétní sběry s daty a lokalitami. Například u Gotzenalmu zaznamenává nález z října 1978 z výšky přibližně 1600–1690 metrů a odjinud i další podzimní sběry.
Je to doklad toho, že šťavnatka modřínová zvládá také horská stanoviště. Rozmezí jedné studie ovšem nepředstavuje definitivní dolní ani horní hranici výskytu celého druhu.
(Zdroj: Schmid-Heckel – doložené nálezy v Berchtesgadenu)
Tentokrát evropské a asijské jméno skutečně spojuje tentýž druh
U penízovky a boltcovitky se ukazuje, že starší evropská jména byla někdy příliš široce přenášena na asijské houby. U šťavnatky modřínové máme také opačný, dobře doložený příklad.
Huang a spoluautoři v roce 2022 zkoumali druhy sekce Aurei kombinací morfologie, genetických dat a chemických reakcí. Výskyt Hygrophorus lucorum v Číně potvrdili pomocí morfologických i molekulárních důkazů. Zařadili ji mezi euroasijské druhy této skupiny.
Nestačí tedy automaticky předpokládat shodu podle podobného vzhledu, ale ani automaticky rozdělovat evropské a asijské sběry. V tomto případě podpořila data jejich příslušnost ke stejnému druhu.
(Zdroj: Huang a kol., Phylogeny and species diversity in Hygrophorus section Aurei in China, 2022)
Žlutá barva sama nestačí
V českém atlasu je mezi podobnými druhy uvedena šťavnatka nádherná, Hygrophorus speciosus, s výrazněji oranžovým kloboukem, rovněž rostoucí pod modříny. Podobnou barvu může mít také zlatá forma šťavnatky pomrazky, spojovaná s borovicemi.
(Zdroj: Česká mykologická společnost – podobné druhy)
Studie sekce Aurei z roku 2022 potvrdila vedle H. lucorum také H. speciosus a zároveň popsala čtyři nové čínské druhy. V celé zkoumané sekci rozlišila nejméně čtrnáct druhů.
Citronově žlutá nebo oranžová barva tedy neznamená jediný druh a příbuznost nemusí být možné spolehlivě posoudit jen podle jedné fotografie. Význam má soubor znaků, stromový partner i genetické srovnání tam, kde je potřebné.
(Zdroj: Huang a kol. – rozmanitost sekce Aurei, 2022)
Jedlá podzimní houba
Česká mykologická společnost ji hodnotí jako dobrou jedlou houbu a vyzdvihuje její pozdní růst. Prodlužuje tak podzimní houbovou sezonu.
(Zdroj: Česká mykologická společnost – kuchyňské využití)
Dá se pěstovat?
V této rešerši se nepodařilo doložit ověřenou technologii pro domácí nebo komerční sklizeň plodnic Hygrophorus lucorum. Její spojení s modřínem znamená, že běžný sáček s pilinami není doloženou náhradou přirozeného systému houba–strom.
To nevylučuje výzkumnou práci s podhoubím či mykorhizou. Je ale potřeba odlišovat existenci houby na kořenech, případné laboratorní kultury a skutečně ověřený postup vedoucí ke sklizni plodnic. Pro poslední z těchto možností zde nemáme doložený návod.
(Zdroj: Schmid-Heckel – vazba na modřín)