Klikněte pro 1. díl příběhu (Jak přišla na tříletou Sáru cukrovka)

Klikněte pro 2. díl příběhu (Motol)

Klikněte pro 3. díl příběhu (Inzulin)

Klikněte pro 4. díl příběhu (Inzulinová substituční terapie)

Klikněte pro 5. díl příběhu (Doma z nemocnice)

Klikněte pro 6. díl příběhu (Kolotoč hypoglykémie a hyperglykémie)

Klikněte pro 7. díl příběhu (První týdny doma, remise, jídelníček)

Klikněte pro 8. díl příběhu (Glykovaný hemoglobin HbA1c)

Klikněte pro 9. díl příběhu (Ketolátky, inzulin, zapomenutý inzulin)

Klikněte pro 10. díl příběhu (Epidemiologie cukrovky prvního typu)

Klikněte pro 11. díl příběhu (Jak k nám přišla Zubatá)

Klikněte pro 12. díl příběhu (Nutné pomůcky a zdravotní pojišťovna)

Je prosinec. Není sice zima, neleží sníh, nemrzne až praští, ale Vánoce se blíží. Ve Spojáčích měli den díkůvzdání, který podle jednoho článku iHoute upozorňuje konzumenty za oceánem, že počínaje následujícím dnem je třeba vypomoci Santa Klausovi s nákupem dárků. U nás místo toho chodí Mikuláš. A anděl. A čerti.

Sárince byly před třema týdny čtyři roky. Čerty jsme domů nezvali. Radši. Byli jsme na procházce a když jsme se vrátili, našli jsme za dveřma tašku s dárky a také s bramborou. I tak byla trochu vyděšená.

Další den jsme vyrazili do Prahy za babičkou Sáry. V jednom nejmenovaném Svatostánku konzumu (Nákupním centru) měl program pro děti Michal z Kouzelné školky. Chtěli jsme Sáře udělat radost. Domluvili jsme se s babičkou, že Sáru pohlídá a my rodičové se podíváme po nákupech dárků pod stromeček. Kouzelného Michala jsme absolvovali společně. Všechno vypadalo ready, Sárinka byla jako v transu a program se jí tuze líbil, obzvláště, když ten Michal "byl živý" a ještě jí dal podepsanou fotku.

Pak jsme hodlali Sárinku předat babičce, ale co se nestalo. V tu ránu se před Sárou objevil pekelník, s tváří umouněnou od sazí, ocasem na opačné straně kalhot než mají smrtelníci a dvěma rudými rohy rašícími z kudrnaté čupřiny v barvě toneru. Sárinka se tak vyděsila, že nebyla schopná se ani pohnout. Ďáblův úředník poptával nějaké to umělecké dílko, poem nebo třeba písničku. Sárinka začala jako v tranzu odříkávat zmateně v online úpravě dětskou říkačku. V Neverhoodu byl poměrně dost velký hluk, takže buď Mefisto (školen u neslyšících) výborně odezírá, nebo prostě pohyb úst vyhodnotil za dostačující. A poté co jej Sára ujistila, že byla rozhodně hodná, došel vyptat od Anděla nějakou tu sladkost. Uplatnili jsme dílčí reklamaci a Sárinka nakonec dostala mandarinku. 85 gramů, půl výměnné jednotky.

Ale tím šou neskončilo. Koukolem se totiž jala obcházet stvůra největší. Obrovská hlava, zelený huňatý kožich, a dobrácká chlupatá tvář medvěda - zeleného maskota tamního multiplexu. Ačkoli se snažil přesvědčit děti o své dobrotě rozdáváním balónků s logem zaměstnavatele, Sárinka si tuto hrůznou fairy-tale creature tuze nezamilovala a poměrně nahlas a zoufale vyjadřovala svoji nevoli s jeho přítomností.

No naštěstí již vyráželi s babičkou na oblíbenou klouzačku a my s přítelkyní jsme hodlali započít nějaké to "oblíbené" vánoční nákupní bláznění. Něž jsme došli k první hračkárně, třesoucí se kabelka přítelkyně dávala vibračním vyzváněním červeného diabetes hotline telefonu na vědomí, že babička se ocitla v krizi.

Sárinka začala vykazovat nežádoucí projevy, takže babička bezchybně edukována použila glukometr. Po cca pětiminutovém vystavení Sárinky nadpřirozeným bytostem naměřila neuvěřitelnou glykémii 26,5 mmol/l. Při normálních dávkách inzulinu i jídla, které by jinak v tuto hodinu vygenerovali glykémii max. 7 mmol/l. No situaci jsme pořešili Novorapidem, opuštěním centra a doma se Sárinka natolik uklidnila, že ačkoli ještě další hodinu a půl měla přes 18, tak před večeří jsme spadli na příjemných 3,něco. Uff uff uff. Upozornění pro rodiče diabetiků: Pohádkové bytosti zvyšují glykémii !

Tohle psal RIK v době vzniku původního blogu, ne všechny informace snesou srovnání se současným poznáním.