Coolajda, jedna z mých úplně nejvíc nejlepších polévek, v této verzi od Jirky Štifta, kterou má asi od Zdeňka Pohlreicha, když mu šéfoval v Alcronu. Začátek je vlastně velouté, podmínkou správné krémovosti je, dostatečně dlouho provařit ten základ s bobkem a novým kořením, aspoň 20 min, ale znáte Merlina, ten by řekl Nemovi, někdy není chyba to pomalu provářet i 40 min, že?
Pak se ta cibulka, s kořením vycedí a do polévky se přidají brambory a houby. Dnešní verze je s liškami, vařil jsem je zvlášť, bál jsem se, aby po přídání octu nezhořkly. Jejich vývar jsem ale zredukoval a později přidal. Když jsou brambory přesně akorát, přidá se ocet, a ne úplně jenom lžíce. Octem zastavíte vaření brambor. Vyvarujte se přidat ocet, pokud brambory ještě nejsou vařené, protože pak už by Vám nikdy nezměkly a zůstaly syrové.
Ocet se vykompenzuje cukrem. Aby chuť byla správná je třeba opravdu dostatek octa a dostatek cukru. A také dostatek soli. Celá váha té polévky stojí na vyvážení sladké, kyselé a slané, podobně jako v thajské kuchyni.
Ocet je třeba vyvařit, teprve potom můžete přidat smetanu, jinak by se mohla zdrcnout. Stále ochutnávejte, musí to být nakyslé, smetanově hedvábné přecházející do sladka.
Když je to hotové, až po vypnutí sporáku přidejte pokrájený čerstvý kopr, hodně kopru, pár snítek múžete nechat na ozdobení.
Také tam patří vajíčko, ať už pošírované, nebo na hniličku, rozhodně ne takto overcooked jako to moje dneska ... prostě moc práce, málo rukou a hlava už pomalá. Čerstvě mletý černý pepř asi ani nemusím připomínat. Tak ať vám frčí.