To že přišel na svět z masa pod sedly tatarských válečníků je legenda. Tatarák vznikl ve Francii, jako Steak Tartare, kde se syrové pokrájené hovězí podávalo k tehdejší novince přelomu 19. a 20. století - tatarské omáčce.
Kromě francouzského typu, který se vyvýjel tak, že se tatarka rozpadla na ingredience (žloutek, olej, kapari, šalotka etc.) dnes existuje mnoho typů tataráků. Všichni známe náš český, kde se maso škrábe nožem, nebo mele mlýnem, přidává se hodně koření a dalších ingrediencí a podává se k topinkám smaženým v sádle a potřených česnekem.
Další variantou je piemontský tatarák z Itálie. Maso se krájí na maličké kostičky, přídává se EV, ančovičky, Parmigiano Reggiano, citronová šťáva a podává se s bílým pečivem a bílým lanýžem.
Pak existují tataráky v Asii, zejména japonsku, ale o těch příliš nevím a jistě je i někde jinde.
Já jsem dneska připravil dvě varianty, kde ani jedna není klasická.
Hovězí váleček krájím jako v piemontském, prostě mi ta textura masa chutná víc.
1. Hovězí, EV, pesto medvědéze (z medvědího česneku), šalotka, sůl, Parmigiano Reggiano, Little Gem, bílý tukový rohlík opečený na grilu s EV
2. Hovězí, dijonská hořčice, ančovička, EV, sůl, fermentovaný kampotský pepř, šalotka, worchester, chleba smažený v sádle, potřený česnekem (ze kterého byl vyjmut klíček), Little Gem, Parmigiano Reggiano