V USA se dostavil do čínské restaurace nějaký arogantní VIP v době kdy už měla kuchyně zavřeno a dožadoval se jídla. Čínský kuchař použil co v kuchyni našel (takové to co dům dá, nebo prostě zbytky) a uvařil.

VIPkovi to velmi chutnalo, nechal si přivolat kuchaře a dožadoval se znát jméno tohoto skvělého autentického pokrmu. Když dlouho naléhal, kuchař odpověděl: Chop suey (jedná se kantonský výraz „tsap seui“, který znamená směska, nebo zbytky). Od té doby je chop suey v nabídce každého asijského bistra.

Jako obvykle je to s legendami složitější. Historici se domnívají, že jde jen o legendu, která možná přispěla k marketingu. Pokrm má ve skutečnosti kořeny v čínské provincii Kuang-tung (odkud pocházela většina prvních imigrantů do USA), kde lidé běžně vařili pokrm zvaný tsap seui – tedy v podstatě promíchanou nakrájenou zeleninu a maso. Když tito přistěhovalci otevřeli restaurace v Americe, přizpůsobili jídlo místním surovinám a chutím (přidali hutnější omáčku) a název chop suey se skvěle chytil jako marketingové lákadlo pro zvědavé Američany.

No a já když potřebuju doma sdělat "co dům dá", také svým VIPkům vařím chop suey